Je po zimním slunovratu,
i když venku to tak nevypadá (teď přijde to ohrané klišé) - asi se ani letos bílých Vánoc nedočkáme. Ale třeba aspoň s příchodem nového roku sníh pocukruje naši zem, abychom si skromně připomněli, jaké by to bylo, kdyby bylo kolem nás bílo.
Dárky na mě stále civí z pootevřených krabic. Ještě jsem pro jejich zabalení nehnula prstem. Dnes mi ovšem začíná dovolená a já doufám, že to zvládnu. Ale abych pravdu řekla, jediné co si přeju je plno filmů, knížky a svatý pokoj.
Minulý týden jsem se vykašlala na svůj los ve formě adventního kalendáře. Nemilosrdně jsem ho seškrábala. Ta potupná nevýherní políčka mi drásala nervy. Nevyhrála jsem nic. Ale tak aspoň bude štěstí v lásce, že (trapná útěcha).
Včera jsem se odhodlala jít do obchodu, chtěla jsem si nakoupit nějaké ingredience a vyzkoušet recept. Ale moc jsem toho nenakoupila. Všude byly takové fronty a davy, že mi bylo milejší se na celé experimentování vybodnout.
A tak vám přeju pevné nervy s přípravou Vánoc a abyste měli větší výdrž než já. 🙋
dnešním večerem už mám také padla a víko a těším se, až se zahrabu do postele s pejskem, budu si číst a nebudu muset vstávat :)
OdpovědětVymazatBílé Vánoce jsou moje každoroční přání, které se bohužel zatím nevyplnilo. Ale včera, den po Štědrém dni, u nás začalo sněžit, sice jen trošku a moc toho nezůstalo, ale aspoň trochu to teď venku připomíná zimu. :) Fronty v obchodech byly hrozné, den před Štědrým dnem jsem si taky šla koupit nějaké jídlo a myslela jsem, že se z obchodu nedostanu, jak tam bylo plno. :D
OdpovědětVymazat