Jen si tady povzdechnu
a půjdu dál. Blog je místo, kde se můžu vykřičet. V každodenním životě se na to snažím nemyslet. Valí se to ale ze všech stran. Ve škole to jde zatím od desíti k pěti. Nebaví mě to množství úkolů, nebaví mě ty nezáživné přednášky, absolutně bez využití do praxe. Kdyby to bavilo aspoň ty učitele a snažili se nás o tom přesvědčit. Všechno špatně.
A situace venku? Další zpřísnění, respirátory? Proč. Nestíhám to už ani prodýchávat. Možná kdybych nefungovala normálně v práci, tak by mi to bylo asi jedno. I těm lidem okolo už z toho haraší. A žít pořád ve strachu, abych ochránila sebe i své blízké, protože silně ohrožená riziková skupina. Kde je sakra nějaké světlo na konci tunelu? Kde je naděje? V prdeli...
Už jsem vyčerpaná z toho co se děje. Nemám chuť nikam chodit, chci zůstat doma a nepřemýšlet nad tím. Tohle už fakt není život a trvá to dlouho. A následky budou fatální... i za tu zanedbanou péči jiných lidí, kteří nemají covid. Na ty se zapomíná.
Tak zase příště. S lepšími vyhlídkami? Kéž by. 😰
kéž by... je toho tolik, že ani nestíhám sledovat, co platí a co ne :/
OdpovědětVymazatAhojky...
OdpovědětVymazatZrovna jsem četla před chvílí také článek o covidu a respirátorech... doposud jsem to nějak neřešila, tolik mi to ještě nevadilo... ale začínám pěnit.
Neměla jsem potřebu nikam moc chodit ani nakupovat, když nepočítám jídlo.
Už je to ale dlouhé i na mě! Chtěla jsem si po dlouhé době pořídit něco na čtení a nějaké kalhoty na jaro. Nikdy jsem neobjednávala přes internet, ale situace mě donutila. Ani nevím, co mi přesně přijde a zda mi to bude sedět... radši si vše ozkouším a prohlédnu přímo v obchodě... ale copak se může, když je zakázáno kupovat i nějaké věci, které podle mě ani neovlivní to šíření tolik jako jiné, které se stejně prodávají!
Já si nikdy moc na nic nestěžuji... ani teď jsem si na nic nestěžovala... ani na vládu, na kterou si skoro všichni stěžují, protože jsem si říkala, že to není jen o vládě, ale i o lidech samotných, jednotlivých... a že mají taky trochu své hlavy a mají se chovat zodpovědně (když už to někteří lidé ve vládě neumí, nemusíme je následovat ve všem). Někteří lidé se prostě scházeli a scházejí s kdekým, jezdí kdekam apod. Můžeme za to všichni (někteří třeba ne), ale myslím tím občany i samotnou vládu.
Před chvílí jsem četla e-mail od naší paní ředitelky z práce, že budeme muset nosit respirátory (půl dne) i v areálu školy. Vím, že děti jsou dost přenašeči, ale takto se bude těžko s dětmi komunikovat a hlavně jsem slyšela a četla, že není dobré mít ten respirátor tak dlouho, musel by se častěji vyměňovat, ale copak je to něco levného a dostupného? Nemluvím za sebe, protože my jsme dostaly nějaké v práci už dřív, takže mám v zásobě,... ale co jiní lidé, nebo co když dojdou i nám?
Je pravdou, že ho nevyměňuju hned po několika hodinách a mám ho déle, ale jen na cesty MHD, ale teď ho mám nosit i v práci!!
Takže už to začíná štvát i mě...
Pokud možno, měj se hezky a ať se daří, i když je to teď na hovno, s prominutím. To neznamená že nebude lépe, ale už se to táhne dlouho.
Aspoň v práci a doma s přítelem dobré... ale co se týče práce, ani nevím, jestli mi prodlouží pracovní smlouvu...
Není to snadné, zvlášť teď.
Tak ahoj!
Ty kráso :O jsem se dost rozepsala... snad neva :D
OdpovědětVymazatA ještě... jak to prostě furt mění... člověk pak neví, co platí a co ne... nemít přítele a kolegyně v práci, tak to nevím, protože já to už víc jak půl roku nesleduju...
OdpovědětVymazatDrž se! :)
Ahoj, naprosto ti rozumím. Také toho na mě ve škole bylo moc.
OdpovědětVymazatOpatření jsou nesmyslné a vůbec nepomáhají, je to jen buzerace a už mě to opravdu nebaví. Taky bych si potřebovala nakoupit co potřebuju, třeba kalhotky, které asi pomalu začnu zašívat nebo nevím..
Je toho už moc a lidi to nedodržují, protože je to nebaví a já se jim nedivím..
Vyčerpaný je asi každý :-( naštěstí práci mám já i přítel, ale co lidi, kteří musí živit rodinu a o práci přišli? Je to hrozný teď a čeká nás pár let hrozná krize. Covid je koloběh, který zastaví až fungující vakcína. Už aby byla a vše se vrátilo, tak jak bylo :-)
OdpovědětVymazatNaprosto chápu, vyčerpaná je už asi většina národa. :) Nedávno jsem koukala na nějaký dokument o přírodě a tam říkali - že když je nějaké zvíře vystaveno dlouhodobě nějakému stresujícímu podnětu, nakonec otupí a zvykne si. Obávám se, že už jsme se dostali do této situace, kdy jsme naprosto otupěli a už nám je vše ukrradené. Prostě ve strahcu nejde žít pořád, jednou se s tím musíme smířit a pokračovat dál..no ale ještě by to měl někdo vysvětlit těm ušopleskům ve vládě :D
OdpovědětVymazat