Kto mohol asi len tušiť, že kam nás to zavedie?

Od pátku

je to u nás jak na větrné hůrce. Počasí se v poslední době mění podobně zmatkovitě jak opatření a rozhodnutí naší vlády (a našeho nového pana ministra zdravotnictví). Vážně jsem byla dost naivní, když jsem si myslela, že tento rok bude radostnější a přinese víc možností. Ale abych pravdu řekla, už se nad tím nevzrušuju tak jak minulý rok. Nic s tím neudělám a navíc je to pořád dokola.

První dvě zkoušky letního semestru mám za sebou. Tento týden v pátek mám další. Výsledky zatím nevím, ale pevně věřím, že jsem prošla a podařilo se mi nasbírat dostatečný počet bodů, abych nemusela na druhý termín. 

Jinak u mě nic nového není. Žiju, přežívám, dny utíkají. Občas je to lepší, občas horší, ale snažím se. Trochu mě štve, že se tento týden má opět ochladit. Plánovala jsem si konečně schovat zimní boty a oblečení. Ach jo, kdy to konečně skončí?

V rámci možností vám přeju hezké dny nového týdne, ať se vám daří a je všechno v pořádku. Hodně štěstí. 🌻